Multikulturalismus versus stabilita, kulturní identita a férovost

21. 02. 2012 16:34:44
Dnes je den mateřského jazyka, mezinárodní den boje proti kolonialismu a také byl otevřen první čínský montážní závod na území EU.

Na Facebooku má svůj účet prý každý pátý Čech. Čtvrt miliónu Čechů a Češek využívá LinkedIn a jejich počet poroste, protože byl nedávno lokalizován na český trh. Prostřednictvím jednoho kliknutí se tak můžeme spojit s přáteli, kolegy i budoucími zaměstnavateli na druhé straně světa – padají jazykové i kulturní bariéry. Vietnamská klientela začíná být pro banky zajímavá, a tak vietnamský bankovní poradce nebude v českých finančních institucích výjimkou. Leccos nám staví muži z Ukrajiny. A to nepočítám příchozí z Ruska, Mongolska, Moldávie nebo lidi z převážně muslimských zemí, kteří jsou našimi sousedy. Když máte problém s telefonem nebo s počítačem, lehce se může stát, že se dovoláte do call centra v Indii. V korporacích už zdaleka nejsou lidmi z ciziny obsazovány jen ty nejvyšší pozice - multikulturní týmy (často pracující na dálku) jsou na denním pořádku. Já sama se v ČR téměř denně setkávám s lidmi, kteří žili delší dobu ve více než jedné zemi. Nebo s dětmi tzv. třetí kultury - v angličtině se jim říká „third culture kids“. Jsou to děti, které se narodily v zemi, která není rodnou ani pro jednoho z jejich rodičů.

Uvedla jsem tento výčet, abych ilustrovala, jak blízko u našeho prahu je proces integrace světa, globalizace a s ní (její ideologie?) multikulturalismus. „Cizina“ je přesně tam, kde jsme my – nemusíme za ní cestovat. Je to fakt, realita, nic, čemu by se dalo zabránit, multikulturalismus je tu a zůstává. A stává se předmětem diskuzí. Zdá se, že se multikulturalismus dotýká lidské (ne)přirozenosti. Přemýšlím čím vlastně. Třeba tím, že přináší změnu, ohrožuje naši identitu a naráží na náš smysl pro férovost.

Přináší změnu.

Změna lidi znervózňuje. Ti, kteří zkoumají lidský mozek i lidskou psychiku ukazují, že jsme tvorové zvyku – máme přirozenou tendenci hledat stabilitu a podobnost (i když každý v jiné míře). Nepodobnost, rozdíly, „divnost“ snášíme – ale tam, kde je čekáme. Tam, kam podle nás patří. V exotické zemi nám nevadí, před našimi dveřmi ale mnohým ano.

Ohrožuje naši kulturní identitu.

Máme strach, že ztratíme to, co jsme. Ptáme se, jestli nás to „cizí“ převálcuje. Zda se budeme muset vzdát naší „kulturní identity“ ve prospěch „cizího“ chování. Zda nám ONI nevezmou to, co nám patří. My versus oni. Chceme si psát vlastní příběh. A v něm se samovolně ocitají ti, kteří do něj nepatří – nekontrolovaně, bez našeho přičinění a bez toho, aby se nás někdo ptal. Kulturní identita je silnější než se zdá. Vždyť se sice učíme se cizí jazyky a jíme v amerických fast foodech, a zároveň fandíme českým tenistům a českému fotbalovému týmu. Jak hluboce je v nás kultura zakořeněná, dokazují neuropsychologové. Před pár lety srovnávali, jak Japonci a Američané vnímají jeden kreslený obrázek. Když se zeptali Japonců (známých spíše svojí kolektivistickou orientací), jakou náladu má hlavní kreslená figurka stojící před ostatními, hledali Japonci odpověď na očích. A to nejen té jedné figurky, ale na očích všech zobrazených. Pro Američany byla směrodatná ústa - jen jedné, a to hlavní figurky. Stejně tak se zjistilo, že zatímco Američané preferovali vyjádření emocí v psaném textu symboly :-) nebo :) pro šťastný obličej a :-( nebo :( pro smutný, dávali Japonci přednost ˄_˄ pro šťastný a ;_; pro smutný obličej – i tady zdůrazňovali oči.

Naráží na náš smysl pro férovost.

Kdyby vám někdo nabídl 200 Kč jen tak, vzali byste si je? Na první pohled dost jednoduchá odpověď. Sociální psychologie - která zabývá tím, do jaké míry je lidské myšlení a chování ovlivněno přítomností druhých – říká, že to zase tak jednoduché není. V jednom experimentu vědci rozdělili přítomné do týmů A a B. Lidé ze skupiny A dostali balíček s penězi, dejme tomu 30 dolarů. Ty peníze mohli rozdělit mezi sebe a jednoho člověka z týmu B. Ten přidělené peníze buď přijal nebo je odmítl, bez vyjednávání. Pokud je odmítl, peníze oběma vzali a oba odešli s prázdnou.

Člověk z týmu B začínal s nulou – takže by bylo logické, aby jakékoli množství přijal a šel. Byla by to výhra tak jako tak. To se v laboratoři ale nedělo. Kdybyste v laboratoři seděli, pozorovali byste, že jednou bylo 5 dolarů hodně a člověk z týmu B je přijal. Jednou to ale bylo málo a peníze byly odmítnuty. Vše záleželo na tom, z jakého množství se rozdělovalo. 5 dolarů bylo přijato, pokud se rozdělovalo z počátečních 10 dolarů. Pokud se rozdělovalo z 50, člověk z týmu B 5 dolarů odmítnul. To znamená, že se lidi nerozhodovali podle zisku, ale podle toho, jak férové jim rozdělení připadalo. Vědci se jich pak navíc ptali na subjektivní pocit spokojenosti – nejspokojenější nebyli ti, kteří získali velký balík, ale ti, kteří dostali férovou nabídku.

Na začátku všeho je tedy subjektivní pocit toho, na co máme právo. Takže alespoň částečná odpověď na to, co s námi dělá tahle naše přirozenost v dnešním „přelidněném prostoru s omezenými zdroji“.

Autor: Zuzana Duffková | úterý 21.2.2012 16:34 | karma článku: 23.73 | přečteno: 4722x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 30.83 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 1504 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 15.96 | Přečteno: 252 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 189 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 254 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3734
Je konzultantkou, koučem a facilitátorkou především v oblasti interkulturního managementu a relokačního poradenství. V roce 2011 založila společnost CEE Intercultural (www.CEEIntercultural.com). Externě přednáší Interkulturní komunikaci na univerzitě v Regensburgu a "Organisational Behaviour" na univerzitě v Offenburgu. Na dobrovolnické bázi působí jako psychoterapeut v občanském sdužení InBáze Berkat podporující migranty. Vystudovala psychologii na univerzitě Regensburg a ve vedlejším studiu podnikovou ekonomii.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...