Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co řídí japonské chování?

29. 12. 2011 14:50:02
"U Evropanů, kteří se vrátili z Japonska, nebo pracují s Japonci, se nejčastěji setkávám se dvěma typy názorů," píše Misha Škrábová, která s CEE Intercultural spolupracuje jako expert na Japonsko. Poprosila jsem ji, aby pro tento blog napsala pár řádek o svých zkušenostech s Japonci a Japonkami. Následující text je od ní.

"Prvním názorem na Japonsko je naprosté nadšení nejen z krásy japonských památek, zenových zahrad a gejš, ale i z velmi zdvořilého a milého chování Japonců k cizincům. Např. má kamarádka při své návštěvě Japonska u jednoho chrámu zapomněla drahý foťák. Po dvou hodinách, kdy se pro něj vrátila, u něj seděla skupina asi čtyřech Japonek středního věku, které ho celou hlídaly, aby ho mohly v pořádku předat té záhadné cizince, která ho ztratila. Kdyby se kamarádka pro foťák nevrátila, kdo ví, jestli by tam neseděly dodnes... Já jsem zase při své první cestě do Japonska, kdy jsem ještě japonsky neuměla, nemohla najít stanici metra a opravdu stará japonská stařenka, která neuměla ani slovo anglicky, mne na moje prosebné "Shinjuku station" beze slova dovedla k mému asi 2km vzdálenému cíli. Pak se mi hluboce poklonila a šla zase zpátky.

Druhý typ názorů na Japonsko bych nazvala "mírné rozpaky až pohrdání". Vyskytuje se hlavně u cizinců, kteří od Japonců někdy něco nutně potřebovali nebo očekávali. Těm totiž Japonci kvůli svému, pro Evropany netransparentnímu, chováním mohou připadat povrchní a pokrytečtí. Lze to demonstrovat na jednoduchém příkladu. Když přijde Evropan na návštěvu k jinému Evropanovi a blíží se čas večeře, hostitel pravděpodobně nabídne svému hostu, zda by s ním chtěl povečeřet - a myslí to vážně. Většina evropských hladových hostů pozvání s povděkem přijme, nebo pokud hlad nemá, odpoví zkrátka, že děkuje, ale nemá hlad. V Japonsku je však zcela běžné, že se hostitel musí zeptat: "Budete tak laskav a přijmete moje pozvání na večeři?" a host musí automaticky odpovědět, že "velmi děkuje, ale nemá hlad". Obě strany zkrátka dopředu vědí, co v této situaci říct a jak se zachovat, aby byla zachována celková harmonie, zváná "wa". Hodně japonských rozhovorů je proto vlastně skoro identických, protože se ví, kdy kdo má co na co říct.

Japonci totiž v rámci sociálního chování rozlišují dva principy "honne" (pravé pocity) a "tatemae" (tzv. "pravda za zdí", neboli fasáda, která pravé pocity zakrývá). První princip chování, kdy Japonci dávají průchod opravdovým emocím, se uplatňuje jen při velmi osobních situacích, většinou jen v rodinném kruhu, zatímco druhý princip se užívá s přáteli, v práci a mnoha dalších sociálních situacích. Tatemae se tedy běžně v japonské společnosti používá jako jakýsi katalyzátor harmonické atmosféry. Existuje mnoho situací, kdy je mnohem podstatnější harmonie celkové situace, než pocity nebo potřeby jedince.

Moje kamarádka Yui je houslistka a v době, když žila 3 roky v Praze, měla s jejím orchestrem v Praze a okolí plno koncertů. Vím, že se květiny většinou nosí jen hlavním hudebním hvězdám, což kamarádka, která hraje druhé housle není. Ale protože ji mám ráda, většinou jsem jí přesto květinu po koncertě donesla a říkala jí, že pro mne byla nejlepší. Ona se tomu smála a vypadala, že má z té nečekané pozornosti radost. Včera jsem byla na jejím prvním japonském koncertě a po něm jsem na ni počkala u východu z divadla a s úsměvem jí dala kytici. Ona ale zbledla a šeptem mi řekla, že se to opravdu nehodí, že se cítí trapně. Mohla by ji vidět kamarádka hrající na triangl, která květiny nedostane. Tatemae. Po čajovém obřadu, o kterém jsem psala minule, mi maminka mé japoské rodiny řekla, že se jí bolestí z toho klečení chtělo plakat, ale já si podle jejího výrazu celou dobu myslela, že si obřad užívá. Tatemae. Yui byla pozvaná na svatbu své kamarádky. Yui zatím vydělává měsíčně v orchestru jen 6.000 Kč a povinný příspěvek na svatební dar byl 6.000 Kč. Yui přispěla plnou částkou a ještě hrála celu dobu svatby na housle pro zpříjemnění atmosféry. Pak neměla na autobus zpátky. Tatemae.

Je ale tatemae povchnost a přetvářka? V evropském chápání nepochybně ano, v Evropě (přiměřené) vyjadřování pravých pocitů patří ke zdravé psychické integritě člověka. Ale v japonském světě je tatemae něco zcela samozřejmého, něco, co patří k dobrému vychování a co asi zůstane navždy zaryto pod japonskou kůží."

Autor: Zuzana Duffková | čtvrtek 29.12.2011 14:50 | karma článku: 19.32 | přečteno: 1911x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Bohumír Kolář

říkanka o kloubech

Pro politiky je dnes nejdůležitější zabezpečení. Přispívá k jejich klidu, kdykoli jsou ohroženi... Zda to přispívá i k občanskému klidu, není jisté! Učme se trpělivosti, všechno vždycky nějak dopadne...

20.8.2017 v 17:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Adam Mikulášek

Z hodných kluků teroristy?

Jistě mnoho bývalých nacistů také kdysi bylo spořádanými lidmi, než se nechali Hitlerovou propagandou strhnout, aby nenáviděli své někdejší židovské kamarády, spolužáky či kolegy.

20.8.2017 v 16:15 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 286 | Diskuse

Šárka Bayerová

Zrazená královna

Ač byla vnučkou jedné z nejslavnějších a nejmocnějších královen, budoucí tchyni připadala málo urozená. A taky ji ve Španělsku nechtěli hlavně proto, že ve své krvi nesla dost hroznou nemoc. Hemofilii.

20.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 425 | Diskuse

Jan Matějů

Proč nevolit Andreje Babiše. Lišky mění srst, ne svoje zvyky

Andrej Babiš má být obviněn v případu čerpání dotací na farmu Čapí hnízdo. Od pana Babiše neslyšíme nic jiného než křik, že je to proti němu spiknutí celého systému a snaha odstranit ho z politiky.

20.8.2017 v 10:18 | Karma článku: 25.09 | Přečteno: 607 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Semknutí? Houby. Na potížisty v depresi jedině islámskou linku bezpečí!

Zatímco prominenti všech zemí se semkávají, neztrácejí odvahu, nevzdávají se evropských hodnot a poslední hodiny nevědí, zda na Twitteru kondolovat dřív Španělsku, Finsku nebo Německu, já mám návrh řešení. Islámskou linku bezpečí!

20.8.2017 v 10:17 | Karma článku: 38.92 | Přečteno: 1094 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3536
Je konzultantkou, koučem a facilitátorkou především v oblasti interkulturního managementu a relokačního poradenství. V roce 2011 založila společnost CEE Intercultural (www.CEEIntercultural.com). Externě přednáší Interkulturní komunikaci na univerzitě v Regensburgu a "Organisational Behaviour" na univerzitě v Offenburgu. Na dobrovolnické bázi působí jako psychoterapeut v občanském sdužení InBáze Berkat podporující migranty. Vystudovala psychologii na univerzitě Regensburg a ve vedlejším studiu podnikovou ekonomii.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.